
Krizové řízení je soubor řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Krizová situace může nastat vlivem působení živelních pohrom (katastrof), technologických havárií nebo politických, národnostních, náboženských a jiných sporů, tzn. vlivem událostí nevojenského charakteru.
Jedním ze základních legislativních podkladů pro prevenci, plánování a řešení krizové situace, realizaci opatření na zmírnění následků krizové situace a obnovu po krizové situaci nevojenského charakteru je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění.
Nástrojem krizového řízení je krizové plánování, které se soustřeďuje na zpracování, aktualizaci a ověřování krizové dokumentace.