Produkty a služby
Prevence závažných havárií
Problematika prevence závažných havárií je v České republice upravena zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií. Zákon vychází ze Směrnice Rady 96/82/ES a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES.
Zákon č. 59/2006 Sb. stanovuje systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí.
V této oblasti společnost ISATech, s.r.o. nabízí:
- Zpracování bezpečnostní dokumentace
- Odbornou podporu a účast na veřejném projednání bezpečnostní dokumentace s cílem ochrany oprávněných zájmů zákazníků a zpracování informací pro veřejnost.
- Vypracování analýz rizika prostřednictvím kvalitativních, kvantitativních a relativních
- Check List Analysis – Analýza pomocí kontrolního seznamu
Při analýze je používán písemný seznam položek nebo požadavků, podle kterého se ověřuje stav systému tzn. posuzuje se shoda s požadavky norem a ověřuje úplnost vedené dokumentace pro provoz, údržbu apod. Metoda slouží k identifikaci různých druhů ohrožení, odchylek od návrhů a možných nehodových situací spojených s vybavením a řízením procesu. Metoda může být použita k hodnocení materiálů, vybavení nebo postupů. - Výběrová metoda zařízení pro kvantitativní hodnocení rizika (Purple Book)
Metoda výběru umožňující selekci byla vyvinuta pro priorizaci zdroje rizika. Metoda vhodná pro zmapování rozložení rizika na území provozovatele s cílem priorizovat riziko. Je to metoda, která stojí na hranici mezi metodami kvalitativními a kvantitativními. - What If – Co se stane, když?
Tvůrčí metoda, která za pomoci „brainstormingu“ při poradách prověřuje výrobní zařízení a postupy. Předpokladem pro úspěch metody je dobrá znalost procesu a aktivní účast všech účastníků. Metodou lze analyzovat ohrožující situace, nebo přímo havarijní události. Na základě této identifikace lze stanovit předpokládané následky a posoudit existující preventivní opatření a následně navrhnout alternativy pro snížení rizika. - Preliminary Hazard Analysis (PHA) – Předběžná analýza ohrožení
Cílem metody PHA je identifikace a kategorizace ohrožení, nebezpečných situací a událostí (stavů), které mohou při dané činnosti nebo u daného zařízení vést k nežádoucím a poškozujícím důsledkům. Metoda může sloužit jako předběžné vodítko k volbě podrobněji a specifičtěji zaměřených postupů analýzy rizika na daný systém (činnost, zařízení), a to zejména v případě, kdy rizika stanovená metodou PHA jsou natolik závažná, že je třeba hledat další způsoby minimalizace nebezpečí. - Kombinovaná analýza typu What If s použitím Check List Analysis
Kombinovaná analýza spojuje dva druhy analýzy: Co se stane, když... a kontrolní seznam. - Safety Audit – Bezpečnostní kontrola
Bezpečnostní kontrola je patrně nejstarší metoda analýzy rizika. Je to postup hledající rizikové situace a navržení opatření na zvýšení bezpečnosti. Metoda představuje postup hledání potenciálně možné nehody nebo provozního problému, který se může objevit v posuzovaném systému. Formálně je používán připravený seznam otázek a matice pro skórování rizik. Používá se především pro existující provozy a zahrnuje systematické a kritické posouzení vybraných aspektů závodu, provozu a zařízení. - Event Tree Analysis (ETA) – Analýza stromu událostí
Metoda ETA se používá pro přehledné zobrazení možných následků jedné výchozí události. Strom událostí vždy začíná výchozí (iniciační) událostí, další události, které na ni navazují se nazývají rozvíjející události – příznivé a nepříznivé. Rozvíjející události se mohou uplatnit pouze v případě, že nastane iniciační událost. Je vhodná pro systémy, které mají zavedeny bezpečnostní systémy nebo nouzové (havarijní) postupy pro zásah v případě reakce na určité počáteční události, nebo k modelování časové závislosti mezi selháními a událostmi v posloupnosti nehody. - Hazard and Operability Study (HAZOP) – Analýza ohrožení a provozuschopnosti
Je zřejmě jedním z nejjednodušších a i nejrozšířenějších přístupů k identifikaci rizika a provozuschopnosti zařízení. Byla vypracována společností ICI-Petrochemicals Division ve Velké Británii. V současné době představuje uznávaný standard při posuzování rizika a zajišťování bezpečnosti složitých chemických provozů. Základem přístupu k analýze je revize procesu, provozních postupů v mítincích, při kterých odborný tým používá tvořivý, systematický přístup k identifikaci ohrožení a problémů s provozování, které jsou výsledkem odchylek od projektového záměru procesu a které by mohly vést k nežádoucím následkům. Metoda se používá zejména v oblasti chemického průmyslu pro posouzení projektovaných, rekonstruovaných i existujících provozů. - Chemical Proces Quantitative Risk Analysis (CQRA) – Analýza kvantitativních rizik procesu
Proces kvantitativního hodnocení rizika se všeobecně označuje jako QRA a největšího rozvoje dosáhl v jaderném průmyslu. Příslušná metodologie aplikovaná na podmínky chemického průmyslu je označována jako CPQRA a představuje komplexní studii bezpečnosti. CPQRA je probíhá po etapách. Metoda umožňuje identifikovat a určit prioritu jednotlivých nebezpečí, přispívajících k celkovému riziku procesu. Jejím prostřednictvím mohou být odhaleny závažné zdroje rizika a na objektivním základě je možné doporučit a navrhnout potřebná opatření i s ohledem na efektivitu investice. - Fault Tree Analysis (FTA) – Analýza stromem poruch
Metoda FTA byla vyvinuta v roce 1960 a je nejčastěji používanou metodou při kvantitativním hodnocení rizik procesu. FTA je deduktivní technika, která se soustředí na jednotlivou havárii nebo závažnou poruchu systému a poskytuje metodu pro určení příčin této události. Analýza stromu poruch představuje postup z „shora dolů“. Analýza začíná nehodou nebo nechtěnou událostí (vrcholová událost – Top Event) a hledají se bezprostřední příčiny (primární poruchy) této události. Výsledkem je tzv. strom poruch zobrazující vztahy mezi základními událostmi a zvolenou vrcholovou událostí. Účelem FTA je identifikovat kombinace poruch vybavení a lidských chyb, které mohou vést k havárii. - Failure Mode and Effect Analysis (FMEA) – Analýza selhání a jejich dopadů
Analýza selhání a jejich dopadů je jedním z prvních systematických postupů anýzy selhání, používaný již od 50. let 20. století. Metoda je založena na rozboru způsobů selhání a jejich důsledků, který umožňuje hledání dopadů a příčin na základě systematicky a strukturovaně vymezených selhání zařízení. Metoda FMEA slouží ke kontrole jednotlivých prvků projektového návrhu systému a jeho provozu. Využívá se především pro vážná rizika a zdůvodněné případy. - Human Reliability Analysis (HRA) – Analýza spolehlivosti lidského činitele
Analýza lidské spolehlivosti představuje samostatnou oblast analýz rizika obsahující kvalitativní i kvantitativní stránku. Jejím úkolem je zahrnout do identifikace a hodnocení rizik i vliv lidského faktoru, zejména z hlediska operátorské a rozhodovací činnosti v rámci rozsáhlých automatizovaných technologických systémů. Metoda HRA se používá na posouzení vlivu lidského činitele na výskyt pohrom, nehod, havárií, útoků, atd. či některých jejich dopadů. Uplatnění metody musí vždy tvořit integrovaný problém bezpečnosti provozu a lidského faktoru v mezních situacích různých havarijních scénářů. - IAEA-TECDOC-727
Metoda je zaměřena na kvantitativní hodnocení zdrojů rizika z hlediska ohrožení života osob a příslušné relativní pravděpodobnosti. Byla vyvinuta jako technický dokument International Atomic Energy Agency (Vídeň, 1993). - Dow Fire and Explosion Index (F&E I) – Dow index hořlavosti a výbušnosti
Metodou se hodnotí požární a explozivní ohrožení jednotlivých procesních jednotek, které obsahují hořlavé, explozivní nebo toxické materiály. - ENVITech03
Relativní metoda vyvinutá v ISATech s.r.o. hodnotící zranitelnost životního prostředí (podzemní a povrchové vody, živočišné a rostlinné společenství) je podmíněna prostupností, resp. charakteristikou migračního prostředí, kterým vybraná nebezpečná látka prochází ještě před tím, než zasáhne hodnocenou složku životního prostředí. Metoda hodnotí - H&VIndex
Indexová metoda analýzy rizika ohrožení životního prostředí se zaměřením na hodnocení závažnosti havárií pro životní prostředí a priorizaci rizik. Výsledkem je informace o nebezpečnosti konkrétní látky na hodnocenou část životního prostředí. Tato metoda byla vyvinuta na Vysoké škole báňské Ostrava.
analytických metod
(Vaněček, M., Michálková, J. (2004.). Přehled metod pro analýzu rizika. Archiv ISATech s.r.o.)Kvalitativní
Kvantitativní
Relativní
- Check List Analysis – Analýza pomocí kontrolního seznamu
- Odbornou přípravu a školení zaměstnanců.
Účelem zpracování návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B je zatřídění objektu do skupiny podle množství nebezpečné látky v objektu nebo zařízení, přičemž minimální množství nebezpečné látky je stanoveno v příloze 1 zákona č. 59/2006.
Analýza a hodnocení rizik závažné havárie je významný nástroj k poznání rizika, který má v konečném důsledku zabránit vzniku závažné havárie. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie je vypracována s ohledem na pravděpodobnost vzniku závažné havárie a jejích možných dopadů s využitím kvalitativních a kvantitativních analytických metod. Náležitosti a způsob zpracování analýzy a hodnocení rizik upravuje vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.
V bezpečnostním programu prevence závažné havárie jsou stanoveny cíle a zásady prevence a popis systému řízení bezpečnosti, a to zejména způsob řízení bezpečnosti v podniku, hodnocení rizik, preventivní opatření, realizace preventivních bezpečnostních opatření, kontrola plnění cílů atd.
Způsob zpracování bezpečnostního programu určuje vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.
Bezpečnostní zpráva je dokument, který dává informaci o zavedení systému řízení bezpečnosti, zhodnocení rizik a existenci preventivních opatření v objektu nebo zařízení. Uvádí podrobný popis objektu nebo zařízení, identifikaci a hodnocení objektivních rizik, včetně posouzení vlivu lidského činitele, popis scénářů havarijních situací, možných účinků a vlivů při vzniku havárie, podrobný popis preventivních opatření, souborů a systémů technických zařízení zajišťujících bezpečnost provozu a popis disponibilních lidských a materiálních prostředků k zmírnění následků případné závažné havárie.
Způsob zpracování a struktura bezpečnostní zprávy je dána vyhláškou č. 256/2006 Sb, o podrobnostech systému prevence závažných havárií.
Plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení je dokument, který obsahuje popis fyzické ochrany objektu nebo zařízení včetně bezpečnostních opatření k zabránění vzniku závažných průmyslových havárií a omezení jejich důsledků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek.
Rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení určuje vyhláška č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B.
Ve vnitřním havarijním plánu jsou stanovena opatření ke zmírnění dopadů při vzniku závažné havárie objektu nebo zařízení.
Postup zpracování a struktura vnitřního havarijního plánu je stanovena vyhláškou č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.
Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování jsou údaje, které vycházejí z hodnocení scénářů závažných událostí ve vztahu k umístění nebezpečných látek s ohledem na dopady závažné havárie.
Obsah kapitol dokumentu je dán vyhláškou č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.
Vliv lidského činitele se posuzuje v souvislosti s událostmi a procesy, které mohou vést ke vzniku a rozvoji závažné havárie. Jedná se o možné iniciační události, přechodové stavy a řízené procesy, do kterých může lidský činitel přímo anebo nepřímo vstupovat, a to prostřednictvím výkonu kontroly nebo řízení objektů nebo zařízení, ve kterých může ke vzniku uvažované závažné havárie dojít.
Posouzení vlivu lidského činitele na systém zahrnuje analýzu vlivu lidského činitele na systém, včetně popisu činností provozní obsluhy, před vznikem potenciální iniciační události, analýzu systému, včetně popisu činností provozní obsluhy, v případě vzniku iniciační události, opatření pro eliminaci nebo omezení selhání (chybování) lidského činitele s možným následkem vzniku závažné havárie u identifikovaných kritických profesí při výkonu příslušných činností.